Francouzská Polynésie – Bora Bora

za nás jedině na prstenec

Vydáno 16. 6. 2019
Do výbavy patří mimo jiné dvě odpočinkové sítě, které jsou umístěné přímo nad vodou. Janina prohlašuje, že tam dnes v noci bude spát. Nerozmlouvám jí to. Po vynikající večeři si jde Janina B. opravdu ustlat do sítě. Z té jí však v noci vyhánějí nějaké větší ryby proplouvající pod vilou. Že by z nich dostala strach? :-)
Francouzská Polynésie – Bora Bora

Po příletu na Bora Bora vystupujeme na malém letišti na prstenci kolem hlavního ostrova. Jednotlivé dražší resorty tu mají své vlastní stánky a zástupci hotelů čekají na klienty často s girlandou květin a vlastním člunem. My máme první dvě noci na hlavním ostrově v ekonomičtější variantě Maitai Bora Bora, takže čekáme na větší katamarán, jenž jede na pevninu do přístavu ve Vaitape. Zatímco čekáme, kocháme se výhledem na lagunu a za ní na hlavní ostrov s vrcholky porostlými zelení.

Pár minut plavby a jsme ve Vaitape, což je hlavní městečko na Bora Bora. Najdete tu úřady, obchody atd. Zde nás vyzvedává mikrobus a jedeme do resortu. Kufry nám veze jiné auto. Maitai Bora Bora patří k levnějším variantám na ostrově. Při pobytu na pevnině Bory nevidíme žádnou přidanou hodnotu oproti ostatním ostrovům a zatím nerozumíme tomu, proč je pojem Bora Bora tak opěvovaný. Přes hotel vede totiž silnice, jenž se vine kolem celého hlavního ostrova. Provoz tu není velký, ale i tak ruší. Pláž je úzká a litujeme klienty ubytované v plážových bungalovech, kteří na své terase nemají příliš soukromí a díky silnici, která leží přímo za nimi, ani klid. Šnorchlování mezi nadvodními vilami nás na druhou stranu velmi mile překvapilo. Kromě krásných korálů a spousty barevných ryb spatřila Jana B. i rejnoka, já zase chobotnici. Chtěly jsme si naplánovat trek do hor Bora Bora, ale místní průvodce je jen jeden a jeho organizace nám přijde divná a nespolehlivá. Takže to vzdáváme.

Večer nejprve hledáme lokální restauraci, ale při chůzi po neosvětlené silnici se necítíme zcela bezpečně a nakonec se vracíme a večeříme v restauraci resortu. Zejména Jana B. si tuto volbu velmi pochvaluje, výborně vaří! Ochutnáváme i místní ananasové víno, které je příjemně sladké. Uvažuji jak ho propašovat domů jako dárek přes kontrolu v USA (mohli by na přestupu vyhodit z kufru). Po večeři se jdeme ještě projít na molo podél nadvodních vil, kde pod sebou pozorujeme ryby shlukující se pod osvětlenými místy. Nedaleko nás slyšíme ze tmy výrazné šplouchání skákající ryby, podle poslechu musí být veliká, ale ať koukáme do tmy jak chceme, nic nevidíme.

Druhý den máme domluvené prohlídky resortů na prstenci kolem Bora Bora. Jsme moc rády, že jsme si domluvily privátní člun. Jen my, kapitán a atol ze všech stran. Je to úžasné. Dovedeme si představit i den na lodi, jako výlet s koupáním. Na to však bohužel nemáme čas. Čeká na nás prohlídka pěti resortů. Každá zabere jednu až dvě hodiny a k tomu ještě přejezdy. Uvidíme všechny resorty na prstenci až na Sofitel Private Island a Conrad Bora Bora, ve kterém však budeme další dvě noci bydlet.

Začínáme přímo proti hoře Otemanu v Intercontinental Bora Bora Resort & Thalasso Spa. Tak jako na všech dalších resortech na nás na molu čeká manager s girlandou květů. Při prohlídce zjišťujeme, že je tu naprosto vše promyšleno do posledního detailu a hlavně, že majitel neustále investuje do postupných oprav a renovací. Resort tak stále působí novým dojmem. Ředitel tu je již devět let a opravdu ví, co dělá.

Další prohlídku máme hned vedle u sousedů v Le Meridien Bora Bora. Tento resort byl vůbec prvním, postaveným na prstenci. Je starší, ale stále ve slušném stavu. Jeho výhodou je nejlepší umístění na prstenci proti hoře Otemanu. Nejvíce nás zde zaujala záchranná stanice pro nemocné a poraněné želvy. S pomocí turismu mají možnost financovat toto středisko a vracet tyto nádherné tvory zpět do oceánu.

Z Le Meridien vyrážíme na další motu, kde nás čeká návštěva St. Regis Bora Bora. Díky tomu, že se rozprostírá na třech malých ostrůvcích propojených mosty, na nás působí dojmem rozhlehlého resortu. Vily jsou tu extrémně prostorné a o hosty se stará komorník. Prostě luxus. Jana B. se od našeho soukromého kapitána dozvídá, že právě zde se natáčel její oblíbený film „Trable v ráji“.

Stejný, ne-li ještě vyšší standard, najdete ve Four Seasons Resort Bora Bora, jenž je pro nás další zastávkou. Už sama značka naznačuje světovou špičku a opravdu se nemýlíme. Vše je tady promyšleno do posledního detailu, a to i včetně speciálních opalovacích krémů pro hosty, které neubližují korálům. Janina B. nám začíná trochu pociťovat spálené ruce (přece jen jsme několik hodin na sluníčku). Zmiňujeme se o tom manažerce a během chvíle při čekání na oběd a povídání si, přichází pán s lékárničkou. Nevěříme svým očím, jak vážně to vzali. Janina dostává do mističky speciální krém na spáleniny a k tomu samozřejmě opalovací krém. Jídlo je úžasné, daly jsme si salát s tuňákem a marinované krevety. Škoda, že zde nemůžeme zůstat.

Poslední dnešní prohlídku máme v Bora Bora Pearl Beach Resort, v němž sice probíhá postupná rekonstrukce, nicméně hlavní část funguje. Milá mladá manažerka nás provádí po vilkách. Na těch už je znát, že si renovaci zaslouží. Nicméně místo i pláž jsou také krásné a oproti všem dalším resortům na prstenci je to levnější varianta. Janina B. ještě navštěvuje místní obchůdek s perlami a dokupuje ještě přívěšek.

Celou dnešní plavbu nám příjemně zpestřil náš kapitán lodi. Co chvíli si výsknul a dokonce nám i zazpíval. Navíc jsme se od něj dozvěděli spoustu zajímavých informací včetně ideálních míst na šnorchlování v laguně. Těsně před západem slunce se vracíme se na náš hotel Maitai na pevnině. Sice s hlavou plnou informací, ale nadšené. Konečně jsme pochopily, proč je Bora Bora tak vychvalovaná. Zázemí luxusního resortu s jedněmi z nejkrásnějších pláží Francouzské Polynésie a výhled přes tyrkysovou lagunu hrající všemi odstíny na horu Otemanu na hlavním ostrově. To je ta pravá Bora, o které většina návštěvníků Polynésie sní. Docházíme k závěru, že pokud má někdo nižší rozpočet tak může Boru zcela vynechat, bydlení na prstenci je nejdražší a hlavní ostrov, jenž je levnější, za to nestojí.

Třetí den hned dopoledne se opět přesouváme do přístavu Vaitape a čekáme na loď na Conrad Bora Bora, který leží také na prstenci. Okamžitě po příjezdu na tento větší ostrůvek je nám jasné, že to byla ta nejlepší možná volba, jakou jsme na poslední dvě noci mohly udělat. Resort je asi tři roky po kompletní přestavbě. Sice ještě nemáme připravenou vilu, ale to nám vůbec nevadí. Čas využíváme k obědu, šnorchlování, odpočinku v houpací síti, focení a k procházce po ostrově zahrnují vyhlídku na lagunu. Zkrátka se rozhodně nenudíme, ba naopak. Na recepci jdeme o dost později, než bychom museli. Pokoj je již samozřejmě připravený a paní se diví, kam jsme se ztratily 🙂 K našemu překvapení dostáváme nadvodní vilu. Je naprosto dokonalá! Do výbavy patří mimo jiné dvě odpočinkové sítě, které jsou umístěné přímo nad vodou. Janina prohlašuje, že tam dnes v noci bude spát. Nerozmlouvám jí to.

Z vily se nám ani nechce a na večeři tak jdeme dost pozdě. Z mostků mezi jednotlivými ostrůvky, kolem kterých se rozprostírají jednotlivé nadvodní vily, pozorujeme cestou rejnoka a malého žraloka. Bohužel nechtějí zapózovat před objektivem. Po vynikající večeři si jde Janina B. opravdu ustlat do sítě. Z té jí však v noci vyhánějí nějaké větší ryby proplouvající pod vilou. Že by z nich dostala strach? 🙂

Druhý den v Conrad Bora Bora jsme se rozhodly nasát co nejvíce atmosféru resortu. Odpoledne se rozhodneme vyzkoušet si jízdu na paddle bordu. Moc to ještě neumíme, ale o to větší je to zábava a alespoň pobavíme přihlížející. V den odjezdu ještě absolvujeme projížďku na malé plachetnici ke korálovému útesu. Vůbec se nám odtud nechce.

Pokud hledáte ráj, tak na prstenci kolem Bora Bora jej najdete!

 

Přečtěte si zápisky i z dalších ostrovů během cesty 2019

Francouzská Polynésie – Tahiti ostrov mnoha možností 

Francouzská Polynésie – Iorana Moorea (dobrý den Mooreo)

Francouzská Polynésie – Huahine klid a pohoda v tempu místních

 

Autor: Nováková Jana


Nahoru